Lyžařka zkolabovala, byla v bezvědomí. Necítila ruce ani nohy

Lyžařka Frida Karlsson.

Lyžařka Frida Karlsson.FOTO: Facebook Frida Karlsson


Velké drama provázel finiš prestižního Tour de Ski. Favorizovaná švédská lyžařka Frida Karlssonová zkolabovala a po dojezdu byla v bezvědomí.  "Necítila jsem ruce ani nohy. Nebylo mi dobře. Z posledních 100 metrů si toho moc nepamatuji," hlásila Švédka deníku Expressen. Padla na samé dno vyčerpáním, leč přesto vyhrála. Dosáhla vytouženého cíle. Do závodu dala všechno a dokončila sedmou etapu na 15. místě, čímž si zajistila své první celkové vítězství na Tour de Ski.


O třiadvacetiletou lyžařku se po jejím kolapsu postarali organizátoři a předávání cen proběhlo bez ní. Absolutní vyčerpání talentovanou Švédku nepotkalo poprvé. Už loni na olympijských hrách v Pekingu padla po skiatlonu. "Něco takového se mi už stalo. To mě trochu děsí," dodala v rozhovoru pro švédský deník. Absolutní vyčerpání může mít více příčin a Karlssonová není jedinou lyžařkou, která po skončení závodu padla.

Kolaps potkal o tři týdny později i její krajanku Mou Lundgrenovou. Ta padla v nedělním závodu Světového poháru na 20 kilometrů. Po dojetí na osmnácté příčce, v závodě s hromadným startem, dlouho ležela totálně vyčerpaná v cílové rovince. To není nic neobvyklého, nicméně čtyřiadvacetiletá závodnice byla na pokraji svých sil. 

Snaha od pořadatelů ji ještě přitížila. "Chtěli, abych začala chodit, aby mi cirkulovala krev. Já jsem si ale jen říkala: Nechte mě prosím zvracet," prozradila v rozhovoru, což na kameru doprovodila simulací zvracení. 

Při extrémním sportovním výkonu, jakými jsou například závěrečné sjezdy, je tepová frekvence velice vysoká. Krevní tlak rovněž dosahuje závratných hodnot a všechny cévy jsou maximálně roztaženy, aby se usnadnil krevní oběh. Tepová frekvence mladých krajanek mohla dosahovat klidně 200 tepů za minutu. 


Když lyžařky dojedou do svého cíle, dojde k poklesu krevního tlaku, což znamená, že mozek dočasně nedostává dostatek kyslíku. Dehydratace tělu také nepomáhá. A komplikace jsou rázem na světě. Výsledkem dojetí do cíle jsou tak častokrát závratě, nevolnost a může docházet k i upadnutí do bezvědomí. 

Před čtyřmi lety otřásla lyžařským světem smrt bývalé norské elitní lyžařky Idy Eideové v tréninkovém závodu. Fotbalové kruhy pak pamatují zástavu srdce Dána Christiana Eriksena během zápasu s Finskem. 

Avšak je velice rozdílné, když padne sportovec v průběhu akce, anebo po skončení. Mechanismy jsou většinou zcela odlišené. Pokud sportovec padne při závodu, zápasu či u jiné sportovní disciplíny v jejím průběhu, tak to většinou má, co dočinění se srdcem. V takovém případě je velice důležité zbystřit a přijít na to, co kolaps způsobilo. 

K zástavě srdce obvykle dochází v důsledku vrozené vady. Poruchy rytmu mohou souviset se stresem, přetrénováním nebo infekcí v těle. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by situace lyžařských krajanek byly nějakým způsobem znepokojivé.